Vaults neboli „volty" 

Vaulty jsou skoky, při nichž pes používá tělo hráče jako odrazový můstek. Fantazii člověka se přitom (skoro) žádné meze nekladou. Pes může skákat z boku nebo přímo přes záda (backvault), přes hruď (chestvault), přes nohu (legvault) nebo přes jinou libovolnou část těla. Při odrazu od těla by se měl člověk sehnout nebo pokleknout, aby svým postojem psa nenutil odrazit se příliš vysoko. Ke správnému provedení také patří schopnost hráče z této pozice hodit disk kontrolovaně, přímo a rovně nahoru. Pokud tomu tak není, v žádném případě byste s těmito cviky neměli začínat.

Díky vaultům se pes může dostat bez námahy i do výšky 3 metrů a to by mohlo být velmi nebezpečné. Někteří lidé bohužel chtějí přehnanou výškou dosáhnout zvláštního a efektního prvku jen kvůli show. Výška skoku musí být ale bezpodmínečně přiměřená věku, velikosti a trénovanosti psa.  

Není nutné dělat vaulty za každou cenu

Odrazy od těla jsou ve freestylové sestavě jen jedním z možných prvků. Neznamená to, že bez vaultů nemůže tým při soutěži uspět. Špatně natrénovaný vault vede mnohem častěji ke srážce bodů nebo dokonce k diskvalifikaci. Přesto všechno jsou ale vaulty u diváků považovány za jedny z nejatraktivnějších prvků.
Nejprve si nacvičte čistou, dobře provedenou freestylovou sestavu a s vaulty začněte teprve tehdy, až budete umět vyhodit floater v každé situaci, váš pes bude v dobré kondici, zdravý a v přiměřeném věku. Všeobecně platí, že těžcí psi by žádné vaulty dělat neměli. Zdraví našich čtyřnohých kamarádů je nejdůležitější, a pěkný over (přeskok přes tělo) vypadá stejně atraktivně jako vault. 
Nezkušení hráči by se o tyto prvky neměli pokoušet sami, ale raději by měli vyhledat kompetentního člověka, který by jim s nimi pomohl.Trénovat vaulty bez pomocníka je nebezpečné a proto i nezodpovědné.

Tipy pro trénink

Při nácviku vaultů, je pro psa důležité, stejně tak jako při cvicích, při nichž vám pes stojí na zádech, aby se nebál po svém lidském kamarádovi vyšplhat. Nejlépe se to nacvičuje ve dvou lidech. Jeden si klekne na všechny čtyři a druhý motivuje psa, aby mu vylezl na záda. Jestli přitom použijete hračku nebo pamlsek, záleží na typu psa. Opatrně musíte se psy, kteří jsou po frisbee tak dychtiví, že skáčou nekontrolovaně a sami sebe tak ohrožují. 

Když umí pes beze strachu a s jistotou vyskočit na vaše záda, můžete začít s tréninkem správného načasování. My při tom používáme míčky nebo pešky. Člověk se musí naučit správné načasování hodu. Míček (frisbee, pešek,…) musí být totiž ve vzduchu dříve, než se pes odrazí ze země! Jen tak může odhadnout správnou pozici, kam se pro něj odrazit. Aby se pes při skocích nedostával do nebezpečné výšky, je nutné předem nacvičovat hody BEZ psa.
Pokud je načasování v pořádku, musí se pes naučit používat tělo člověka jako pomůcku pro odraz. Často se doporučuje disk držet nebo psa po skoku odměnit hodem za správné provedení cviku. To ale vede k tomu, že se skok stane cvikem poslušnosti a pes jeho smysl nechápe. Při vaultu se pes od těla hráče, pokud chce disk chytit, odrazit musí.
Jelikož se pes může dostat do výšky, do které by sám nikdy nevyskočil, je obzvlášť důležité, přizpůsobit odrazovou výšku tak, aby pes nemusel vyskočit nepřiměřeně vysoko.
Pro nácvik vaultu se nabízí tzv. legvault (odraz od nohy). Při něm člověk psa po celou dobu vidí a může odpovídajícím způsobem zareagovat.
Podržte disk tak vysoko, že na něj pes výskokem ze země nedosáhne. Musí tak k odrazu použít tělo (nohu) hráče a disk dostane jen tehdy, použije-li ho k odrazu. Držení nebo vyhození disku je přitom odlišné od overů, kdy se disk nachází nad nohou. Při vaultu ho umístěte více dozadu.
Jakmile pes pochopí o co jde, můžete začít s backvaultem (odrazem ze zad). Také u tohoto vaultu je nejdůležitější nejprve trénink bez psa. Cvičte s pomocníkem, který bude předvádět psa a napodobí jeho náběh, odraz ze zad a chycení. 
Teprve tehdy, když je hráč schopen pomocníkovi se stoprocentní jistotou vyhodit floater ve správný okamžik a do správné výšky, přijde na řadu předem rozcvičený pes.
První vaulty zkuste z pozice na kolenou tak, aby výška skoku psa nepřevyšovala výšku, která je odpovídající překážce agility v jeho kategorii a dbejte také na správný dopad. 
Pozor, i příliš nízko hozené disky mohou být pro psa nebezpečné. Vyskočí-li totiž pes s očekáváním disku vyhozeným o hodně výše, než je pak ve skutečnosti hozen, může se ve vzduchu přetočit a špatně dopadnout. Právě psi, kteří skáčou sami od sebe velmi vysoko a pěkně, nemusejí podle mého názoru předvádět žádné vaulty – jejich overy jsou podle mě daleko hezčí než jakýkoliv vault…

Připravila Sabine Bruns, překlad Yvona Andrová. Připraveno pro www.psisporty.cz